Časová osa shromažďovacího práva
14. července 1790
svátek sbratření na Martově poli, Paříž; 60 000 účastníků z celé Francie. Na připomínku tohoto shromáždění byl 6. července 1880 den 14. července prohlášen za francouzský národní svátek.
15. prosince 1791
Virginia jako 11. stát USA ratifikovala federální Listinu práv, která tím nabyla účinnosti. Součástí I. dodatku ústavy je svoboda shromažďovací.
The First Amendment
Congress shall make no law respecting an establishment of religion, or prohibiting the free exercise thereof; or abridging the freedom of speech, or of the press; or the right of the people peaceably to assemble, and to petition the Government for a redress of grievances.
16. srpna 1819
masakr na Peterloo, Manchester. Kavalérie rozehnala shromáždění na podporu volební reformy; 15 mrtvých.
11. března 1848
veřejné shromáždění v tanečním sále Svatováclavských lázní v Praze, svolané klubem Repeal. Vypracováno 11 bodů petice.
13. března 1848
spontánní shromáždění před dolnorakouským sněmem ve Vídni; 5 mrtvých.
10. dubna 1848
shromáždění chartistů na Kennington Common, Londýn. Účast byla podle vládních odhadů 15 000, podle nezávislého tisku 50 000.
12. června 1848
střet demonstrantů s vojskem v Celetné ulici, Praha ? počátek svatodušních bouří.
4. března 1849
císař František Josef I. vydal ze své moci ústavu (oktrojoval ji). Její součástí byla listina práv.
§ 7
Rakouští občané mají právo shromažďovati se a spolky zřizovati, pokud se koli účel, prostředky, aneb spůsob shromáždění aneb spolčení ani právu nepříčí, ani státu nebezpečen není. Vykonávání tohoto práva, jakož i výminky, pod nimiž se spolkovní práva nabývají, vykonávají aneb pozbývají, ustanoví zákon.
15. listopadu 1867
říšská rada schválila zákon č. 135/1867 ř. z., o právě shromažďovacím.
21. prosince 1867
říšská rada vydala ústavu, soubor 7 ústavních zákonů, tehdy zvaných ?základní zákon státní?. Její součástí byl ústavní zákon č. 142/1867 ř. z., o obecných právech občanů státních v královstvích a zemích v radě říšské zastoupených, jímž svobodě shromažďovací dostalo ústavní záruky.
Článek 12
Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony.
10. května 1868
první tábor lidu u Řípu nad podporu českého státního práva. Od té doby se až do druhé světové války shromážděním neformálně říkalo ?tábor lidu?.
1. května 1890
první celosvětová oslava svátku práce na základě rozhodnutí II. internacionály z roku 1889.
12. září 1893
stanné právo v Praze; suspendace shromažďovací svobody v rámci tažení proti Omladině.
11. října 1895
stanné právo v Praze zrušeno.
22. ledna 1905
krvavá neděle v Petrohradě. Procesí k caru Mikuláši II. bylo rozehnáno. Podle oficiálních údajů bylo zastřeleno 96 demonstrantů; podle odhadů až 4000. Podle dnešní rekonstrukce bylo zastřeleno a ušlapáno 1000 demonstrantů.
4. března 1919
demonstrace Sudetských Němců proti znemožnění voleb do rakouského parlamentu, zejména v Kadani (1 500 demonstrantů); 53 mrtvých.
29. února 1920
Revoluční národní shromáždění schválilo definitivní ústavu Republiky československé, zákon č. 121/1920 Sb. z. a n.
Svoboda tisku, právo shromažďovací a spolkové
§ 113
(1) Svoboda tisku, jakož i právo klidně a beze zbraně se shromažďovati a tvořiti spolky jsou zabezpečeny. Jest proto v zásadě nedovoleno podrobovati tisk předběžné censuře. Výkon práva spolčovacího a shromažďovacího upravují zákony.
(2) Spolek může býti rozpuštěn jen, když jeho činností byl porušen trestní zákon nebo veřejný pokoj a řád.
(3) Zákonem mohou se zavésti omezení zvláště pro shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě, pro zakládání spolků výdělečných a pro účast cizinců v politických spolcích. Tímto způsobem může se stanoviti, jakým omezením podléhají zásady předcházejících odstavců za války nebo tehdy, vypuknou-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou republikánskou státní formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek.
§ 114
(1) Právo spolčovací k ochraně a podpoře pracovních (zaměstnaneckých) ahospodářských poměrů se zaručuje.
(2) Všeliké činy jednotlivců nebo sdružení, jež se jeví úmyslným rušením tohoto práva, jsou zakázány.
4. února 1931
průvod 500 nezaměstnaných horníků v Duchově; u viaduktu byli 4 demonstranti zastřeleni (Josef Studnička z Břežánek, Alois Lamač z Bíliny, Antonín Zeithammer a Josef Kadlec z Hostomic).
5. dubna 1932
shromáždění 40 000 lidí v Mostě v průběhu hornické stávky pod vedením DNSAP, národních socialistů a KSČ.
17. června 1932
bonifikační armáda (Bonus Army) veteránů I. světové války pochodovala na Capitol, Washington. Dne 28. července 1932 byla rozstřílena; 4 mrtví.
28. října 1939
demonstrace proti Protektorátu Čechy a Morava. Václav Sedláček zastřelen; Jan Opletal podlehl zraněním 11. listopadu 1939.
25. února 1948
několik tisíc studentů pochodovalo k presidentu republiky s peticí, aby odmítl požadavky KSČ.
9. května 1948
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé schválilo ústavu, ústavní zákon č. 150/1948 Sb.
Svoboda shromažďovací a spolčovací
§ 24
(1) Právo shromažďovací a spolčovací se zaručuje, pokud se tím neohrožuje lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.
(2) Výkon těchto práv upravují zákony.
§ 25
(1) K zajištění svých práv mohou se zaměstnanci sdružovat v jednotné odborové organisaci a mají právo hájit své zájmy jejím prostřednictvím.
(2) Jednotné odborové organisaci se zaručuje široká účast na kontrole hospodářství a při řešení všech otázek týkajících se zájmů pracujícího lidu.
(3) V jednotlivých závodech a úřadech zastupuje zájmy zaměstnanců jednotná odborová organisace a její orgány.
10. prosince 1948
Valné shromáždění OSN schválilo Všeobecnou deklaraci lidských práv; Československo se hlasování zdrželo.
Článek 20
1. Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.
2. Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.
4. listopadu 1950
Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nabyla platnosti.
Čl. 11
Svoboda shromažďování a sdružování
1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich.
2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv asvobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy.
12. července 1951
Národní shromáždění vydalo zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, kterým zrušilo zákon č. 135/1867 ř. z., o právě shromažďovacím. Úprava byla svěřena vyhlášce ministerstva vnitra.
29. září 1951
Ministr vnitra vydal vyhlášku č. 320/1951 Ú. l., o dobrovolných organisacích a shromážděních. Shromáždění bylo nutno ohlásit týden předem.
24. července 1953
Západoněmecký Spolkový sněm vydal nový shromažďovací zákon.
8. srpna 1953
Účinnosti nabyl nový rakouský shromažďovací zákon.
3. září 1953
Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nabyla účinnosti.
11. července 1960
Národní shromáždění schválilo Ústavu Československé socialistické republiky, ústavní zákon č. 100/1960 Sb.
Čl. 28
(1) V souladu se zájmy pracujícího lidu je všem občanům zaručena svoboda projevu ve všech oborech života společnosti, zejména také svoboda slova a tisku. Těchto svobod občané užívají jak v zájmu rozvoje své osobnosti a svého tvůrčího úsilí, tak k uplatňování své aktivní účasti na správě státu a na hospodářské a kulturní výstavbě země. K témuž cíli se zaručuje svoboda shromažďovací a svoboda pouličních průvodů a manifestací.
(2) Tyto svobody jsou zajištěny tím, že se pracujícím a jejich organizacím dávají kdispozici vydavatelství a tiskové podniky, veřejné budovy, sály, prostranství, jakož i rozhlas, televize a jiné prostředky.
28. srpna 1963
pochod na Washington za práci a svobodu 250 000 převážně Afroameričanů. Martin Luther King, Jr. při něm pronesl řeč Mám sen.
16. prosince 1966
nabyl platnosti Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
Čl. 21
Uznává se právo na pokojné shromažďování. Výkon tohoto práva nesmí být žádným způsobem omezován s výjimkami, jež stanoví zákon a jež jsou nutné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.
21. srpna 1969
protesty v ulicích mnoha měst u příležitosti prvního výročí okupace Československa vojsky Organisace Varšavské smlouvy.
30. ledna 1972
krvavá neděle v Derry, Severní Irsko; 14 mrtvých. Událost je námětem písně U2 z roku 1983 Sunday Bloody Sunday.
11. listopadu 1975
Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasilo s ratifikací Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
23. března 1976
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech nabyl účinnosti.
13. října 1976
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech vyšel v českém překladu ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb. Byl to podnět pro vznik Charty 77.
14. června 1977
Nejvyšší soud USA (SCOTUS) v rozsudku National Socialist Party of America v. Village of Skokie, 432 US 43 (1977) potvrdil rozsudek nejvyššího soudu Illinois (Collin v. Smith), že neonacisté smí pochodovat přes vesnici, kde žilo několik lidí přeživších holocaust.
10. prosince 1988
první nekomunistické shromáždění v Československu po mnoha letech; v Praze na Škroupově náměstí.
4. června 1989
rozstřílení studentských protestů na náměstí Nebeského klidu, Peking. Podle oficiálních údajů 241 mrtvých; podle západních odhadů až 800.
17. listopadu 1989
shromáždění SSM u příležitosti 50. výročí uzavření českých vysokých škol v Praze na Albertově. Účastníci spontánního pokračování byli na Národní třídě zmláceni příslušníky SNB. Počátek Sametové revoluce.
25. listopadu 1989
největší demonstrace českých dějin. V Praze na Letné se shromáždilo 750 000 lidí.
27. března 1990
Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
9. ledna 1991
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky schválilo Listinu základních práv a svobod, ústavní zákon č. 23/1991 Sb.
Čl. 19
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
18. března 1992
Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nabyla účinnosti pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku.
15. května 1992
Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod vyšla v českém překladu ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.
25. března 1995
demonstrace Českomoravské konfederace odborových svazů na Staroměstském náměstí v Praze proti osnově zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; 90 000 účastníků.
16. května 1998
první Global Street Party v Praze na Náměstí míru; 3 000 účastníků. Brutální zásah Policie České republiky na magistrále.
Výpověď svědka: ?Viděl jsem před Dívčí školou, na straně k prodejně levných knih, klečet pět zadržených čelem ke zdi. Jeden z policajtů na ně dohlížel a ?rovnal jim hlavy?. Tedy: dloubal je koncem pendreku do zátylku, do hlavy nebo ze strany do tváří, aby drželi hlavu tak, jak on si přeje. Mezitím přišel jeden člověk v civilu (velitel?), jednomu z petice zezadu vyťal facku a přátelsky s tím pendrekářem pohovořil. Tato petice setrvala za vytrvalého ?rovnaní hlav? u zdi skoro hodinu, než je odvezli.?
10. července 1999
Love Parade, Berlín. Celkem 1 500 000 účastníků.
30. listopadu 1999
Antiglobalisační demonstrace v Seattlu; 100 000 účastníků.
26. září 2000
Antiglobalisační demonstrace v Praze proti zasedání Mezinárodního měnového fondu.
20. července 2001
Antiglobalisační demonstrace v Janově; 250 000 účastníků. Carlo Giuliani zastřelen četníky.
15. února 2003
protest proti hrozící válce v Iráku. V Římě se ho zúčastnilo 3 000 000 demonstrantů, což je největší protiválečný protest všech dob.
30. července 2005
rozehnán CzechTek u Mlýnce na Tachovsku.
18. března 2006
francouzské protesty proti zákonu o první pracovní smlouvě. V celé Francii 1 500 000 účastníků; v Paříži 700 000.
1. května 2006
demonstrace neonacistů v Praze. Na protidemonstraci policií brutálně zmlácena potomní poslankyně Kateřina Jacques.
5. listopadu 2007
Nejvyšší správní soud vydal rozsudek Sedláček a MND v. MHMP, kde stanovil, že správní úřad je oprávněn přezkoumávat oznámený účel shromáždění.
10. listopadu 2007
demonstrace proti antisemitismu a neonacismu v Josefově, Praha.
21. února 2008
Nejvyšší správní soud vydal rozsudek Bureš v. plzeňský magistrát, v němž korigoval dopady Sedláček a MND v. MHMP.
6. prosince 2008
v Athénách zastřelen ?????????? ?????????????. Okamžitě se na protest sešly spontánní demonstrace.
20. června 2009
Neda Agha-Soltan zastřelena na demonstraci v Teheránu.
4. září 2009
Platnosti nabyla Kocábova novela shromažďovacího zákona, zákon č. 294/2009 Sb.
19. září 2009
Kocábova novela nabyla účinnosti.
|
