A co shromažďovací svoboda?

Předně bych chtěl říci, že je pro mne ctí, že Roman Joch reagoval (Politická práva? Lidská jsou víc, LN 24. 2.) na můj článek. Občanský institut považuji za velice přínosnou instituci. Politika bez ideologie (hodnotového systému) je čistý oportunismus. Na druhé straně ale, politika redukovaná na ideologii je doktrinářství, neboť považuje za protiprávní i liberální anarchokapitalismus Davida D. Friedmana. Ten totiž navrhuje zrušit státní justici i policii. Autoritářské doktrinářství zhusta preferuje manicheismus; naproti tomu já si nemyslím, že NSDAP bylo možné a vhodné zakázat vždy ? po volbách 1930, ano. Kappův putsch zlomila extralegální generální stávka, včetně dnes tak nenáviděných byrokratů.

Na rozdíl od antinominalistického předsudku neexistují správné a nesprávné pojmy, pouze účelné a neúčelné. Všeobecná deklarace lidských práv (1948) zahrnuje všechny 3 generace lidských práv (občanská, politická a sociální), Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966) označuje 1. generaci jako ?občanská práva?. Není žádný smysluplný důvod toto tradiční označení měnit.

Šikmá plocha

Falešným argumentem doktrinářů je šikmá plocha: Kdo lže, ten krade. Kdo krade, může i zabít. Na otázku, mám-li oprávnění obhajovat a propagovat vraždu, SCOTUS odpovídá testem bezprostředního nezákonného jednání; jinými slovy, není-li zde kausální nexus s deliktem, řeč je právem aprobována.

Občanská práva zajišťují právní stát, politická práva demokracii. Jedna nelze nadřazovat druhým, ledaže máme pocit, že demokracie je méně důležitá než právní stát. Politická práva navíc mají v sobě zahrnuty 3 tradiční kautely: oprávnění druhých, národní bezpečnost a veřejný pořádek. Pokud stát něčemu neposkytne sankci, neznamená to hned, že je to zakázané.

Lidská práva Ernsta Röhma

A co lidská práva básníka Roberta Brasillacha nebo mathematika Gerharda Gentzena, chtělo by se dodat. Co kvalita života Erzbergera, Rathenaua a dalších stovek obětí fémových vražd ve výmarské republice? Co nečinné přihlížení tomu, jak SA nebo RFB rozbíjejí demonstrace? V roce 1936, za druhé španělské republiky (tedy demokracie) křesťanský demokrat Gil Robles interpeloval vládu, aby zabránila násilnostem. Oznámil, že anarchisté vypálili 170 kostelů, že bylo zavražděno z politických důvodů 269 lidí a 1287 zraněno, že bylo zdemolováno 69 kanceláří politických stran a vyrabováno 10 redakcí, že propuklo 133 generálních stávek a 218 dílčích. ?Země může mít monarchii nebo republiku, parlamentní nebo presidentský systém, komunismus nebo fašismus. Ale v anarchii žít nemůže!? Praktické výsledky trockistických kořenů mesiášství neokonservatismu, kdy export revoluce byl nahrazen exportem demokracie, vidíme v Iráku všichni.

Nemá cenu se přetahovat, který režim ve 20. století byl horší. Nyní žijeme v novém tisíciletí a poukaz na dějiny by nám neměl bránit převzít nejvyšší možnou úroveň lidských práv z civilisovanějších zemí než je ČR.

Lidové noviny 1. března 2010