Odborné kolokvium Shromažďovací zákon a jeho případné úpravy

Dne 27. dubna 2010 se od 10.39 do 14.30 konalo na Vysoké škole finanční a správní odborné kolokvium Shromažďovací zákon a jeho případné úpravy. Zahájila ho rektorka, Bohuslava Šenkýřová, která oznámila, že ministr vnitra Pecina zvažoval, že rovněž přijde. Thema kolokvia je věčně aktuální. Mladým lidem se musí vysvětlit, co je to extremismus. VŠFS je první soukromou ekonomickou universitou a má 5 700 studentů.

Mgr. Jan Charvát, M. A., Ph. D., autor knihy Současný politický extremismus a radikalismus (2007), objasnil, že podnět ke kolokviu vznikl na půdě Task Force ministra vnitra. První příspěvek měla Kateřina Jamborová z odboru bezpečnostní politiky MV. Na úvod představila Task Force, který má 3 skupiny: A, B a C. V červnu se bude diskutovat s Henychem o tom, zda zákon novelisovat. Vypadá to, že bude nová úprava shromažďovacího práva – buď pouhá novela, nebo nový shromažďovací zákon. MV v roce 2009 vydalo Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím.[1] Připomněla nejnovější rozsudek NSS F. H. v. úřad městské části Brno – střed z 25. 2. 2010, čj. 5 As 25/2009–83, o demonstraci Národního odporu 1. 5. 2007.[2]

Informovala o tom, že Iuridicum Remedium se zajímá o to, jak MV vzdělává obce. Připomněla úpravu v Listině. MV dostává podněty od poslanců a senátorů k novelisaci shromažďovacího zákona. Senátor ČSSD, Jaromír Jermář, chce vytvořit pracovní skupinu k novelisaci shromažďovacího zákona. MV zatím příliš nechce zákon novelisovat.

OBP MV mediím vysvětluje, že shromáždění se nepovolují. Policie už by toto nevhodné sousloví používat neměla. CzechTek není politický projev, a proto ho shromažďovací zákon nereguluje. U náboženských shromáždění je problém konfliktu, když je na tomtéž místě oznámeno jiné shromáždění. MV k tomu vydalo stanovisko, které obce nepřijaly. Zástupci MV byli na školení v SRN. Úřad tam má více možností: zakázat vlajky apod. U nás je více autoregulace, i to u extrémistů. MV má k recepci německé úpravy skepsi, protože naši úředníci nejsou příliš odborně zdatní.

Zákazy. Zkoumání účelu podle názoru MV vyřešil rozsudek NSS Mladí národní demokraté v. MHMP z 31. 8. 2009, čj. 8 As 7/2008–116.[3] Souběh shromáždění je nyní velice častý. Zákaz kvůli zdraví – Mikule jej mínil kvůli epidemiím či haváriím. Na dopravu a zásobování je bohatá judikatura. U protidemokratického účelu jsou poznatky často z utajovaných zdrojů. Je patrné, že MV cituje pouze rozhodnutí 8. senátu NSS.

Závěr: Shromáždění by se spíše mělo konat. Rozpuštění shromáždění by mělo mít přednost před zákazem shromáždění. Obce často berou v potaz mimoprávní aspekty, chtějí ukázat, že tam extrémisty nechtějí. Podle tvrzení MV IuRe prý doporučuje, aby obce s policií nespolupracovaly. MV s tímto názorem nesouhlasí. Zástupci brněnské samosprávy odmítají chodit na shromáždění.

Podmínky pro rozpuštění: rozsudek Městského soudu v Praze z 26. 3. 2009, čj. 11 Ca 146/2008-65, stanovil, že lze použít cokoliv.[4] F. H. v. úřad městské části Brno – střed v §§ 36 a 37 řekl, že výzva k rozpuštění byla špatně, ale nebylo to tak významné pochybení, neboť byly naplněny jiné zákonné důvody k jeho rozpuštění. Podle § 34 transparent „Národní odpor“ není výzva k popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů.

MV kritisovalo rozpuštění spontánního shromáždění po rozpuštění DS. Policie prý postupovala analogicky k rozpuštění právnické osoby, nicméně chybně. Podle MV je rozpuštění bezprostřední zákrok, nikoliv správní akt. Problém protidemonstrace a narušování shromáždění. Co se týká přestupků, je k nim komentář na webu MV.

Maskování. Podle MV stávající úprava protiústavní není. Novelu č. 274/2008 Sb. sice MV neprosazovalo, ale policii pomáhá. MV odmítá zrušit novelu č. 259/2002 Sb. Shromáždění se rozpouští, až když policie není uposlechnuta. Při masovém páchání zločinů bez masek nelze identifikovat pachatele. Prý nestačil ani anthropologický posudek.

Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph. D.[5] z ISPO MU promluvil o vybraných problémech. Diskuse je nyní smysluplná, protože už existuje judikatura, v níž důležitou roli hraje NSS, ÚS zatím nikoliv. Ačkoliv existují různé politické názory, expertní diskuse probíhá de lege lata. Rozsudky ESLP je nutno respektovat. Není to ale politikum politických stran. Etablované strany drží tvrdší linii.

Podle Mareše je rozpor mezi skutečným a oznámeným účelem možné hodnotit, přičemž opět citoval jen Sedláček v. MHMP. U důkazů (co je přípustné) je zatím nejasnost. Otevření hlásání neonacismu, antisemitismu, rasismu je protiprávní, zatímco kritika Státu Israel je legitimní.

Pokud budou shromáždění zakazována, budou se rozmáhat spontánní demonstrace, na něž se extrémisté budou svolávat pouze přes Skype. Samozřejmě, že to není „spontánní“ shromáždění, Jemelka a Břeň je označují za „nesvolaná shromáždění“. Druhým znakem spontánní demonstrace je bezprostřednost reakce. Někdy lze chystané shromáždění oznámit i v kratší lhůtě, jinak je to neohlášené shromáždění, což je správní delikt, byť ne důvod k rozpuštění. Může to mít trestněprávní dopady. Spontánní shromáždění může vzniknout i po rozpuštění jiného shromáždění, včetně oznámeného.

Fiktivní shromáždění je sice obcházení zákona, ale chybí sankce. Citoval MND v. MHMP. Není to důvod k zákazu, jen k přezkumu proporcionality. U maskování by měly být výjimky pro muslimské ženy a karikatury politiků. Co se týká pořadatelské služby, ochranné sbory DS jsou ilegální. Proto nyní budou maskovány jako pořadatelská služba. Pokud nebudou mít zbraně, přestože budou mít výcvik, bude to legální. Nahrazení činnosti státních orgánů je např. nácvik střelby. Závěr: Shromažďovací právo se zpolitizovalo vinou zatvrzelosti aktérů. Soudy ale nastolily positivní vývoj.

Vít Zvánovec z IuRe upřesnil nežádoucnost spolupráce obcí a policie. IuRe tím myslelo spolupráci při řízení o oznámení shromáždění, aby to obce nesvádělo k přezkoumávání účelu shromáždění. Mezi rozhodováním 8. a 2. senátu NSS jsou rozpory: Chybí rozhodnutí velkého senátu NSS. Co se týká maskování, i novela č. 259/2002 Sb. omezila lidská práva. Pavel Uhl: Rozhodování 8. senátu bude zapomenuto. Rozpuštění je opatření obecné povahy. Přezkum je u krajského soudu. Petr Černý, autor nového komentáře zákona: Rozhodnutí na místě: To je institut správního řádu. Natáčení shromáždění obcemi je nelegální, nicméně natočit výrok do videa možné je. Pavel Uhl: Problém, jak tento výrok dostat do rozsudku. Václav Bíňovec: Do kdy to vyhotovit? Komu to doručit? Černý: Je tam specifická úprava. Kalibová: Tato debata je lichá. Rozpuštění je extrémní akt. Je to prevence újmy. Pavel Uhl: Je to kvůli přezkumu. Kalibová: O tom je tam břemeno tvrzení a břemeno důkazní. V praxi mají mustry. Což je napadáno, že je účelově předpřipravené. Černý: Na přípravě není nic špatně. Tvrzení správního úřadu by mělo být písemně fixováno. Zástupkyně MHMP: Možnost zakázat problematické shromáždění se stále zužuje. Nic následně nevyhotovovat.

Zvánovec pronesl příspěvek Bránící se demokracie a svoboda shromažďovací, který je k disposici jako presentace a bude k disposici jako článek. Následoval příspěvek Pavla Uhla: Rozhodování samosprávy je výrazně kontaminováno politickými vlivy, dříve v Praze, nyní v severočeských městech a Plzni. Starostové a někteří zastupitelé ohrožují právní stát. To je špatně. Mělo by být jednotné rozhodování veřejné správy. Mělo by se změnit obecní zřízení a posílit v něm státní dozor nad samosprávou. Tím by byla posílena nezávislost rozhodování obecních úřadů. Nicméně obecně přenesený výkon státní správy není šťastný.

Klára Kalibová ze spolku In Iustitia: Nevládní sektor je nyní v nejmenší shodě. S IuRe je až extrémní neshoda. In Iustitia vychází ze své cílové skupiny. Shromáždění jsou předskokanem individuálního násilí. In Iustitia funguje také jako mediátor ve vztahu k Lize proti antisemitismu, která přináší protiústavní návrhy. Zákaz maskování má bezpečnostní důvod – hlavně mimo Prahu. Přezkoumávat účel shromáždění je možné a vhodné, pokud to bude kvalitně.

Zabírání prostranství fiktivními shromážděními je protiprávní. Např. u demonstrace na podporu Zündela v roce 2005 byla protidemonstrace metr vedle a ani jedno shromáždění nebylo rozpuštěno. Naproti tomu u neonacistické demonstrace v Ústí nad Labem v roce 2009 byla protidemonstrace extrémní levice rozpuštěna. Velkým problémem jsou sociálně vyloučené lokality. Odmítla Zvánovcovu thesi o tom, že extremismu svědčí medialisace. Ochranné okruhy brání demonstracím extrémistů, nicméně ČR se z neznámého důvodu nepoužívají.

Kateřina Hradcová z Českého helsinského výboru podpořila Kalibovou. Problém je s lhůtou pro zákaz shromáždění – u svátků nelze stihnout. V ČR nedochází k omezování lidských práv. Medialisace extremismu není na závadu, naopak je žádoucí, protože upozorňuje na celospolečenský problém. List The Times zveřejnil názor, že Češi jsou velice rasistickým názorem. O tom svědčí i skupina na Facebooku proti výuce romštiny nebo protižidovské skupiny. Pochod romskou oblastí není nijak kritisován. Existují zločiny z nenávisti. Na závěr připomněla, že ČHV je proti náhubkovému zákonu.

Zástupkyně MV oznámila, že co se týká maskování: Návrat k původnímu stavu (před novelou č. 259/2002 Sb.) neplánují. Proti návratu k předchozímu stavu (před novelou č. 274/2008 Sb.) nevystupují. Novela č. 294/2009 Sb., která zavedl 3 pracovní dny, je dobrá novela, byť má legislativně technické vady. Prodloužení lhůty pro rozhodnutí z 3 dnů na 3 pracovní dny není zásadní omezení lidských práv. Diskusi o zvyšování sankcí MV podporuje. MV se rovněž přikládá ke zkoumání skutečného účelu, evidovat pouze oznámený považuje za neúčelné.

Kalibová: Maskování znemožnilo aktivity krajní levice. Ve skutečnosti slouží proti antifašistům. Zvánovec se vyjádřil ke skutečnému a oznámenému účelu a řešení záboru fiktivním shromážděním.

Miroslav Brož z iniciativy V Ústí neonacisty nechceme a Člověk v tísni prohlásil, že masky nic neřeší, protože extrémisté se stejně navzájem znají a poznají se i pod nimi. Naopak, „středňáci“ nad demonstraci s maskami nepřijdou, protože tam hrozí násilí. Především je třeba přestat antifašisty nálepkovat, lidé se nemají za svůj názor stydět. Bíňovec: Kontrola maskovaného je prakticky nemožná. Černý: Ochranné okruhy ve střední Evropě jsou. Zvánovec: § 7 zákona č. 135/1867 ř. z., o právě shromažďovacím , tam bylo 5 mil.

U neoprávněného záboru Černý navrhuje stíhat za přestupek. Uhl: To neřeší problém toho, jehož práva se shromáždit byla poškozena. Mareš: Proti ochranným okruhům je nová taktika: hvězdicové pochody, což jsou jednotlivé skupinky, které se z několika míst shromáždí nakonec na jednom místě. Tím se brání úspěchu blokády.

Mgr. Pavel Štefaňák z MHMP promluvil o praxi v Praze. V roce 2009 se konalo 19 shromáždění extrémistů. MHMP zákon nyní nechce měnit. Zákazy shromáždění ze strany MHMP byly hlavně kvůli kolisím. Rozpuštění byla pouze 2. Specifikum je Palackého náměstí, kde se nemusí oznamovat shromáždění, a v praxi to funguje. Podle Štefaňáka z MND v. MHMP vyplývá, že je nutno zkoumat prolnutí akcí. Na tribunu je prý potřeba zábor veřejného prostranství. Zákaz kvůli omezení dopravy prý je jasné, že v úvahu připadá jen výjimečně, avšak cudně nezmínil zákaz shromáždění Ne základnám na Palachově náměstí. Shromáždění před Sněmovnou v praxi není rozpouštěno, pokud neomezuje činnost Parlamentu. Prokazování přestupků je složité.

Černý připomněl, že za shromáždění odpovídá pořadatel. Ten má zabránit mísení demonstrantů a antidemonstrantů.

Brož nejprve promluvil o iniciativě V Ústí neonacisty nechceme. Je to konsorcium, které nemá ani společný účet. Jejich aktivity jsou namířeny hlavně proti neonacistovi Adamu Berčíkovi, 20letém číšníkovi a bývalém členu Dělnické strany. Úřad V Ústí neonacisty nechceme zakázal protidemonstraci. Byly proto jiné akce, např. ulička hanby. Autonomní nacionalisté používali starou německou vlajku, ale policie proti tomu nezasáhla. Policie se snaží 2 demonstrace oddálit na dohození láhve. Opilí punkers způsobili, že policie zasáhla proti celému davu.

Události poslední doby. V říjnu 2009 V Ústí neonacisty nechceme oznámilo shromáždění na střed města. Zároveň připravovali blokádu. Shromáždění neonacistů bylo zakázáno pro souběh. Dne 7. 5. 2010 má mít v Trmicích Dělnická strana sociální spravedlnosti předvolební shromáždění. V Ústí neonacisty nechceme to chce narušit sound systémem. Zároveň bude shromáždění na jiné straně města – náboženské, bez ohlášení. Náckové jsou nepřátelé svobody a své shromáždění svolávají do cikánského ghetta s cílem vyvolat stress a napětí.

Uhl vystoupil proti partisánštině V Ústí neonacisty nechceme. Právo je třeba respektovat. Protishromáždění je v pořádku. Prevence je nejlepší dodržováním práva. Mareš: DSSS prakticky neexistuje. Přijde tam 20 lidí. Partisánština bude kontraproduktivní. Uhl: Situace předvídaná čl. 23 Listiny není naplněna, právo zde neselhává. Brož: Smysl akce je provokace, aby se neopakovala Krupka nebo Janov.

Jakub Švec z Agentury pro sociální začleňování promluvil o komunikaci. Dosud jsou odborem na úřadu vlády. Odmítají optiku, že extremismus je reakcí na sociální vyloučení. V dubnu 2009 pomáhali v Přerově. Romové se ptají, proč neonacisté mohou u nich demonstrovat. Vysvětluje se jim, že je to lidské právo. Aktivitou ASZ je tlumení konfliktů a eliminace poplašných a zavádějících zpráv.

Charvát se otázal na stress. Lze mu čelit? Švec: Záleží na komunitě od komunity. Brož: Komunity jsou strukturované. Zvánovec připomněl gaye a lesby, kteří chtějí být maskováni. Zmínil problém zakázaného ovoce, kdy některé aktivity lákají jen proto, protože jsou zakázané. Závěrečné slovo měl Charvát.

Zapsal: Vít Zvánovec

V Praze dne 9. července 2010

[1] http://mvcr.cz/clanek/extremismus-manual-pro-obce-k-zakonu-o-pravu-shromazdovacim.aspx

[2] http://shromazdovacipravo.cz/index.php/judikatura/36-f-h-v-uad-mstske-asti-brno--sted

[3] http://shromazdovacipravo.cz/index.php/judikatura/28-mladi-narodni-demokrate-v-mhmp

[4] Není zřejmě veřejně dostupný; poznámka V. Z.

[5] http://ispo.fss.muni.cz/miroslav-mares