|
Vážený pane zmocněnče,
nejprve mi dovolte, abych ocenil způsob projednávání zásadních připomínek rezortů k podnětům Rady vlády pro lidská práva. Dohoda mezi Vámi a Výborem pro občanská a politická práva byla poprvé realizována u podnětu ke zrušení absolutního zákazu zakrývání obličeje účastníků shromáždění. Dne 21. července 2010 proběhlo na Vašem úřadě jednání mezi zástupci Ministerstva vnitra a Výboru pro občanská a politická práva. Toto jednání umožnilo celou věc probrat do hloubky a je jen škoda, že se zástupci Ministerstva vnitra aktivně neúčastnili již přípravy podnětu na schůzích Výboru pro občanská a politická práva.
Jednání ukázalo, že mezi Ministerstvem vnitra a Výborem pro občanská a politická práva je koncepční rozpor. Ten lze řešit těmito způsoby: podnět nebude vládě předložen (varianta preferovaná Ministerstvem vnitra), podnět bude přepracován (varianta připravená oddělením sekretariátu Rady pro lidská práva), nebo podnět bude vládě předložen v podobě, jak jej schválila Rada vlády pro lidská práva (varianta preferovaná Iuridicem Remediem). Každá z možností má svá pro a proti, takže záleží na Vás, jak se rozhodnete. Iuridicum Remedium však na Vás apeluje, abyste si vybral variantu třetí, tj. předložil vládě podnět k maskování v podobě, jak byl schválen Radou vlády pro lidská práva.
Varianta preferovaná Ministerstvem vnitra z pohledu ochránců lidských práv není žádoucí, neboť se smiřuje se snížením úrovně shromažďovacího práva, ke kterému dle našeho názoru došlo v prvních letech 21. století. Cílem varianty druhé je recepce stávajícího ústavněkonformního výkladu Ministerstva vnitra do shromažďovacího zákona. Ani tato varianta není z pohledu ochrany lidských práv žádoucí. Konzervuje totiž pravomoc policie rozhodovat o tom, které maskování je legální a které už ne. Tato diskreční pravomoc by přitom i po navrhované novelizaci zůstala značně široká. Druhá vážná výhrada k této variantě pramení z konceptu práva. Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava je vykládána stejně jako by měla být po novele a změna by tak měla minimální praktický dopad na aplikaci práva, není žádný důvod novelu přijímat. Právní předpisy se mají měnit jen v případě, kdy se opravdu chce něco změnit. Tohoto principu se drží rovněž ústavní soud, který nezrušuje ta ustanovení, která lze vyložit ústavněkonformně. Proto Iuridicum Remedium recepci ústavněkonformního výkladu do shromažďovacího zákona nepodporuje, neboť ji považuje za výraz nic neřešícího legalizmu. A konečně třetím důvodem je to, že tato varianta podstatně mění podnět schválený Radou vlády pro lidská práva. K tomu má ale mandát toliko politický orgán (vláda), nikoliv pouhá pomocná kancelář (úřad vlády). Rada vlády pro lidská práva je poradním orgánem vlády a nikdo jiný než vláda by neměl rozhodovat o tom, jak s jejími podněty naloží.
A konečně třetí varianta. Z reakcí jednotlivých rezortů je zřejmé, že tato varianta je politicky těžko průchodná. Nicméně jedním z hlavních úkolů vlády v demokracii je dávat jasná stanoviska, aby se opozice proti ní mohla jasně věcným způsobem vymezit. Pokud vláda k podnětu o maskování nezaujme jasné stanovisko, nebudou ochránci lidských práv vědět, zda mají vládu v této věci kritizovat nebo podporovat. Politická diskuze zůstane vyprázdněna. Proto Vás jménem Iuridica Remedia žádám, abyste do vlády předložil podnět Rady vlády pro lidská práva k maskování v původní podobě, a to i kdyby neměl být schválen a i kdybyste i Vy sám vystupoval proti němu.
S pozdravem,
Mgr. Jan Vobořil
koordinátor projektu
Iuridicum Remedium, o. s.
Původní podnět VOPP vypracovaný zástupci IuRe
|
