Shromažďovací právo

fast cash

Ačkoliv v ČR stále převažuje názor, že jedině soubor právních předpisů je právo a že soudce právo netvoří, pod vlivem moderních trendů se to mění. Právní prameny již nejsou klasifikovány binárně, tj. je to pramen práva, není to pramen práva, nýbrž jsou hierarchisovány, tj. seřazeny od nejtvrdších (tvrdé jádro ústavy) až po nejměkčí (odborná literatura). ?Soud přitom není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jenž mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci.? (nález Ústavního soudu z 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, č. 63/1997 Sb., N 13/7 SbNU 87.

Ve shromažďovacím právu mají zvláštní význam rozhodnutí nejvyššího správního soudu, neboť dotvářejí mnohdy nejasné právní normy shromažďovacího zákona.

některá novější rozhodnutí evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku

1. rozsudek Öllinger v. Rakousko z 29. 9. 2006, stížnost č. 76900/01 (anglicky)
2. rozsudek Patyi et al. v. Maďarsko z 7. 10. 2008, stížnost č. 5529/05 (anglicky)

rozhodnutí nejvyššího správního soudu

1. rozsudek NSS J. M. v. MHMP ze 4. 9. 2007, čj. 5 As 26/2007?86, blíže objasnil, kdy není možné shromáždění zakázat pro závažné nebezpečí pro zdraví účastníků nebo pro omezení dopravy a zásobování v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva
2. rozsudek NSS J. B. v. MHMP z 10. 10. 2007, čj. 3 As 19/2007?55, stanovil, kdy dále není možné shromáždění zakázat pro omezení dopravy a zásobování v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva
3. rozsudek NSS Sedláček a MND v. MHMP z 5. 11. 2007, čj. 8 As 51/2007?67, č. 1468/2008 Sb. NSS, se jako obiter dictum vyjádřil k přezkoumávání oznámeného účelu shromáždění
4. rozsudek NSS Z. H. v. Praha z 13. 11. 2007, čj. 8 Aps 1/2006?92, vyslovil náležitosti podání k upuštění od zásahu do shromažďovacího práva
5. rozsudek NSS Bureš v. plzeňský magistrát z 21. 2. 2008, čj. 2 As 17/2008?77, č. 1557/2008 Sb. NSS, vyloučil, aby správní úřad v řízení o oznámení shromáždění zkoumal, zda oznámený účel shromáždění je skutečný
6. rozsudek NSS Havlín v. MHMP z 4. 2. 2009, čj. 1 As 107/2008?100, dále objasnil, kdy není možné shromáždění zakázat pro omezení dopravy a zásobování v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva
7. rozsudek NSS Berčík v. úřad městského obvodu Ústí nad Labem ? město z 15. 4. 2009, čj. 1 As 30/2009?70, opět stanovil, kdy není možné shromáždění zakázat pro omezení dopravy a zásobování v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva
8. rozsudek NSS Mladí národní demokraté v. MHMP z 31. 8. 2009, čj. 8 As 7/2008?116, je pokračováním řízení ve věci Sedláček a MND v. MHMP. Nejvyšší správní soud se opět vyjádřil k přezkoumávání oznámeného účelu shromáždění.
9. rozsudek NSS F. H. v. úřad městské části Brno ? střed z 25. 2. 2010, čj. 5 As 25/2009?83, k rozpuštění shromáždění.
10. rozsudek NSS Horváth v. Úřad městské části Praha 1 z 31. 3. 2010, čj. 1 As 32/2008?146, k akcesorickým činnostem (ozvučení)

některá rozhodnutí dalších soudů

1. rozsudek Městského soudu v Praze z 15. 10. 1997, sp. zn. 28 Ca 348/96, ASPI: JUD19873CZ, SoJ 4/2000, p. 310: ?Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, může být rozpuštěno, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3 tohoto zákona nebo jestliže účastníci shromáždění páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým pachatelům. Okolnost, že shromáždění nebylo oznámeno podle § 5 zákona, sama o sobě není důvodem pro rozpuštění shromáždění.?
2. nález ústavního soudu Horváth v. Úřad městské části Praha 1 z 18. 2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/08, k akcesorickým činnostem (ozvučení)